5. 5. 2021
Osobnost č. 5 Ing. STANISLAV BLAHA
Zpracovala: Anika Janůšková, 9. C
Stanislav Blaha je český politik a strojní inženýr. Od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny, v letech 2012 až 2018 zastupitel Zlínského kraje a od roku 2014 starosta města Uherské Hradiště, předtím v letech 2006 až 2014 místostarosta města, člen ODS.
Vystudoval obor strojírenská technologie na strojní fakultě Vysokého učení technického v Brně, kde získal titul Ing. Má za sebou desetiletou podnikatelskou zkušenost. Jedním z vrcholných okamžiků během práce pro Uherské Hradiště bylo převzetí ocenění Historické město roku 2011 za nejlepší regeneraci městské památkové zóny. Stanislav Blaha je zároveň předsedou správní rady Regionu Slovácko, dobrovolného svazku obcí, předsedou správní rady nově vybudovaného Parku Rochus, předsedou Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě, prvním místopředsedou Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska.
Narodil se v roce 1969 a celý svůj život pobývá v Uherském Hradišti. Je ženatý a má tři děti.
Mezi jeho záliby patří jízda na kole, rybaření, fotbal, aktivity doma na zahradě s rodinou anebo posezení s přáteli.
ODPOVĚĎ NA EMAIL
Dobrý den, Aniko,
děkuji za vaše otázky, posílám své odpovědi a pozdravuji do školy!
Jaké jsou Vaše vzpomínky na Základní školu UNESCO?
Vzpomínky mám jen hezké a upřímně vzpomínám moc rád. Na lyžák v sedmičce, na výlety každý rok, na spolužáky i na učitele. Jedna vzpomínka mi teď s prvním sněhem vyskočila úplně živě - Uhelné prázdniny v roce 1979. Byla taková zima, že zamrzlo i uhlí na vagónech a my jsme měli v zimě tři týdny prázdnin navíc.
Jaký jste měl oblíbený předmět a učitele?
Oblíbených předmětů jsem měl více. Nejvíc mě bavil zeměpis s panem učitelem Lysoňkem - uměl krásně vyprávět a látka, kterou jsme probírali, nám tak byla blízká a bavila nás. Nemohli jsme cestovat, tak jako můžeme dnes - a pan Lysoněk nás dokázal svým vyprávěním do cizích zemí přenést. Možná trochu netypicky mě bavila i čeština - rozbory vět, gramatika. A rád jsem měl i matematiku, počítání mi šlo.
Co se Vám na škole nejvíce líbilo?
Nebyla to jedna konkrétní věc, já jsem se do školy prostě těšil - na kamarády, do třídy… Chodil jsem do školy rád. Měli jsme to v těch povinných osmi školních letech jinak, než jak to máte dnes vy - výuka byla ve třech různých budovách, mezi kterými jsme se v průběhu let přemisťovali. Hlavní budova (tak jak ji známe dnes), Hradišťanka a jeden rok jsme byli i v internátu na Mojmíru.
Našel jste si ve třídě dobré kamarády?
Ano! S některými spolužáky jsem stále v kontaktu. Míváme taky srazy, podobně jako se spolužáky ze střední a vysoké školy.
Co je podle Vás důležité, aby člověk dosáhl vysněného cíle?
Pokud vás něco baví, děláte to rádi a třeba i ve volném čase - tak je ta hlavní podmínka pro to, abyste dosáhli vysněného cíle, splněná. A já za sebe ještě přidám podporu blízkých. Skoro vždy se totiž na cestě za vysněným cílem objeví místa, kdy o sobě začnete pochybovat. A když u vás v takovém momentu stojí někdo, kdo vás podpoří a povzbudí, je to nedocenitelné.
Co jste si z naší školy odnesl do života?
Spoustu krásných vzpomínek, lásku k zeměpisu a češtině, přátele. Časem zjistíte, že na spoustu toho, co jste byli zvyklí zažívat na základní škole, ještě v životě mockrát narazíte. Byli byste překvapení, jak často například musí předseda schůze napomínat poslance, aby byli klidní a nebavili se. :)
Navštěvoval jste ve škole nějaké zájmové aktivity?
Doba byla tehdy trochu jiná, než jak ji znáte dnes - chodili jsme všichni povinně do Pionýra. Měli jsme ale dobrého vedoucího, často jsme byli v přírodě a spíš než Pionýr to byl takový skauting. Rok jsem taky chodil do Lidové školy umění (dneska ji znáte jako ZUŠ) a učil se hrát na kytaru. Jenomže vybrnkávat mě dlouho nebavilo, chtěl jsem hrát písničky u ohně - a tak jsem do Lidušky zase chodit přestal. No a nemůžu zapomenout na Hradišťánek - tam jsem začal chodit snad ještě před nástupem do první třídy.
S úctou
Ing. Stanislav Blaha
