V neděli 15.10. jsme se vydali kolem deváté večerní hodiny na náš výlet.
První zastávka byla v hlavním městě Lichtenštejnska – Vaduzu, odkud jsme dále pokračovali do švýcarského města Luzern. Zde jsme si prohlédli historickou část města a odjeli jsme do hlavního města Švýcarska – Bernu, kde jsme viděli známý medvědí příkop včetně živých medvědů. Poté jsme přijeli do našeho ubytování v Lausanne, povečeřeli jsme a šli jsme spát.
Další den jsme po snídani odjeli do čokoládovny ve městě Broc. Tam nás čekala interaktivní prohlídka s ochutnávkou nejprve oříšků a kakaových bobů a následně také výtečné švýcarské čokolády, kterou si mnozí z nás nakoupili také domů. Pak jsme se přesunuli zpět do městečka Lausanne, kde jsme navštívili Olympijské muzeum, ve kterém jsme si udělali fotku i se sochou Emila Zátopka. Muzeum bylo velice zajímavé. Našli jsme zde například tretru již zmíněného Emila Zátopka nebo také oštěp Jana Železného. Následně jsme se přesunuli do Ženevy, kterou jsme si prohlédli a viděli jsme sídlo Červeného kříže, budovu OSN, památník císařovny Sisi, která měla průměr v pase neuvěřitelných 46 cm. Z mostu jsme měli výhled také na Mont Blanc. Pak už následoval přejezd na ubytování a výborná večeře.
Ve středu jsme přejeli do městečka Täsch a přezubačkovali elektrickou zubačkou do Zermattu. Odtud znovu zubačkou na vrchol Gornegrat s výhledem na Malý Matterhorn a Matterhorn samotný. Vyskytovali jsme se v nadmořské výšce 3883m a některým z nás se z toho pěkně zamotala hlava. Večer jsme se opět vrátili na ubytování. Někteří si zahráli kulečník, někteří obrovské zahradní šachy a někteří jen odpočívali na pokoji nebo v houpací síti.
Poslední den ve Švýcarsku jsme se znova vydali do hlavního města Bernu, abychom si podrobněji prohlédli krásy města – například místní orloj. Po krátkém rozchodu a nakoupení dárečků domů jsme přejeli k řece Rýn, přes kterou jsme lodí přejeli k zámečku Wörth a kochali se výhledem na Rýnské vodopády. U Rýnských vodopádů jsme se se Švýcarskem rozloučili a vydali se zpět na cestu do České republiky, kam jsme se vrátili v brzkých ranních hodinách.
Jan Hnilica a Lisa Šiková
