Vodácký kurz deváťáků
Vodácký kurz deváťáků aneb „Sázava konečně tekla“
V týdnu od 16. do 20. června se devátý ročník vydal na dobrodružství, které začalo nevinně – s pádlem v ruce a odvahou v očích. Vodácký kurz na řece Sázavě sliboval zážitky, přírodu a klid… realita byla poněkud jiná.
Den první: Mokří od začátku
Kemp Horky II. nás přivítal deštěm tak vřelým, že jsme si skoro mysleli, že jsme dorazili k moři. Stavět stany v lijáku je prý výborná týmová aktivita – zvlášť když jeden drží tyč, druhý hledá kolík, třetí nadává a čtvrtý už to psychicky vzdává.
Dny další: Teplo volá!
Po dešti se počasí rozhodlo ukázat druhou tvář – teplo a slunečno. Krémy na opalování se staly cennější než zlaté cihly a řeka byla spásou.
Voda, pádla, chaos
Profesionálové z firmy Water Elements nám sice ukázali, jak se správně pádluje, ale někteří z nás si řekli: „Nene, radši si to uděláme po svém.“ Výsledkem bylo několik naprosto neplánovaných, ale zato velmi osvěžujících koupelí. Lodě se točily, překlápěly, mizely v rákosí nebo úplně ignorovaly, kam jel zbytek skupiny.
Jídlo? Luxus!
A mezi tím vším – Janička. Anděl v zástěře. Její jídlo bylo tak dobré, že někteří tvrdí, že by kvůli tomu jeli znovu i bez lodí. Každé jídlo bylo lahodné, voňavé a hlavně teplé, což jsme po celodenním pádlu ocenili víc než dobrou známku z matiky.
Večery jak z katalogu
Když jsme se konečně vylovili z řeky, večery byly kouzelné: kytara u ohně, zpěv (někdy i rozpoznatelných písní), opékání marshmallow (někdy i bez toho, aby spadly do popela) a pocit, že tohle je přesně ten typ výletu, na který budeme vzpomínat.
A konec? Téměř filmový
Do cílové stanice v Samopších jsme dorazili živí, lehce unavení, někteří růžoví jako humři… a jen s drobnou tečkou (nebudeme jmenovat – my víme, ty víš).
Zhodnocení? Byl to jeden z nejlepších výletů vůbec. Přežili jsme déšť, slunce, řeku i sami sebe. A hlavně – byla to jízda!
