Dne 27. 9. byl světový den turistiky. Tak na počest tohoto dne jsme se vydali s dětmi v pátek 29. 9. na procházku, která směřovala na kopec nad Uherským Hradištěm, kde se nachází nejmladší skanzen u nás v republice, který se jmenuje Rochus.
Po příchodu na kopec jsme se usadili na lavičky a čekali jsme, až si pro nás přijde paní průvodkyně, která měla pro nás připravený výukový program. Program začínal u hospodářských zvířat, které byly v ohradě (nacházely se tam tři ovečky valašky a dvě kozy). Potom se šlo k prvnímu stavení, které pochází z Boršic u Buchlovic, kde se děti dozvěděly, jak vypadá mlátička, suchý záchod neboli „kadibudka“ a potom se šlo dovnitř stavení, kde byla kuchyně, ložnice a komora na potraviny, ale taky to byla dílna pro chlapy. Potom se šlo do chléva, kde byla uměle vytvořená kráva, na které si děti vyzkoušely, jak se dojí a ještě viděly, jak se dříve pralo prádlo. K dalšímu stavení se šlo kolem slepic a kohouta, ale děti se jich vůbec nebály. Toto stavení bylo z Veletin, které mělo střechu ze slámy, která se nazývala „došková“. Uvnitř tohoto stavení se děti posadily na lavici, kde jim paní průvodkyně sdělila, že tam žilo 9 lidí (babička, dědeček, maminka, otec a 5 dětí). Potom na stole byly ošatky se zrním a děti toto zrní měly poznat. Jednu ošatku paní průvodkyně vzala k mlýnici, na které si děti vyzkoušely, jak se mele mouka a zjistily, že to nebylo lehké, že na to museli mít pořádnou sílu. Další zastávka byla ve stodole, kde si děti vyzkoušely udělat cihlu z hlíny, slámy a vody, která se nazývala „kotovice“. Poslední stavení bylo z Tučap a tady děti zjistily, že to bylo už modernější bydlení, protože už mělo zavedenou elektriku a vodu. Nakonec jsme se rozloučili vzkazem do knihy pro návštěvníky, kde se děti podepsaly.
Dětem se tento výlet velice líbil a strašně moc děkujeme paní průvodkyni, že nám toho tolik sdělila a že jsme se mohli dozvědět něco nového z minulosti našeho okolí.
Děti a vychovatelka R. Stojaspalová
