Mexičané jsou velmi duchovně založení, proto je pro ně svátek zemřelých každoročně významnou událostí. Tiché uctění památky blízkých zapálením svíčky nebo přinesením věnce na hrob, jak ho známe v České republice, je ale mexickému pojetí svátku na hony vzdálené. Mexičané dávají před smutným vzpomínáním přednost bujaré oslavě nebožtíkova předešlého života. Věří, že jednou za rok se duše mrtvých vrací zpět na zem.
CUKROVÍ VE TVARU LEBEK
Oslavy trvají dva dny. Mexické rodiny předem chystají oblíbená jídla svých zemřelých předků, pečou bílý chleba se symbolem překřížených kostí a vyrábí cukrovinky ve tvaru lebek zvané calaveritas. Jídlo a sladkosti doma, na zahradě nebo přímo na hrobě naaranžují na oltář. Pod nebožtíkovu fotku dále naskládají květiny, ovoce a jeho oblíbené předměty.Přes den svátek připomíná karneval, kdy se děti i dospělí převlékají za smrtky a čerty a pochodují ulicemi měst. Smrtce se přezdívá Catrina a její vyobrazení je možné spatřit na obrazech, oblečení, na cukrovinkách nebo namalované na tvářích členů oslavných průvodů. Lidé se často převlékají za kostlivce, což má symbolizovat pomíjivost života. Všichni kostru nosíme v sobě a po smrti se na kostlivce všichni proměníme.
NEBOŽTÍKŮM POUŠTÍ HUDBU
Po setmění se rodina přesune na hřbitov, kde se koná hlučná oslava. Všichni si pochutnávají na připraveném jídle, popíjejí, pouštějí nahlas hudbu a se svými mrtvými příbuznými si nahlas povídají. Místo smutku mají spíše dobrý pocit, že se mohli zase znovu setkat se svými milovanými alespoň touto formou.
Přestože jsme si letos oltář zemřelým po Mexicku nemohli nazdobit společně ve škole, vzpomínali jsme a zdobili oltáře doma, podívejte se, jak krásně a sladce si připomínali svoje zemřelé naši žáci španělštiny.
Marie Dittrichová
