Přečtěte si, jak se asi občas cítí žáci v nastálé situaci! Holky osmého ročníku vystihly nejen své pocity, ale určitě se v básních najdou i mnozí z nás :)
Mgr. Petra Koudelníčková
DOBA KORONAVIRU
Petra Požárová 8. B
Koronavir, to je mor,
zalezem si zpět do hor.
Na horách je zimy dost,
koronavir má už zlost.
Budem chodit do lesa,
ať nálada neklesá.
Nebo se psy k rybníku,
užijem si chvilinku.
Koronavir, to je prevít,
mezi lidmi musím nebýt.
Až tu bude vakcína,
půjdem zase do kina.
Kdy to bude, nevíme,
na volnost se těšíme.
Doktoři jsou koumáci,
děkujem jim za práci!
MŮJ COVID-19
Charlotte Bogorová 8. C
Když jsem šel ven, zakašlal jsem, zdravotník mě odhalil.
Dal mi test, zašklebil se, koronavir objevil.
Teď tu ležím na posteli, vůbec nic mě nebaví,
horečky a silný kašel, stoupají mi do hlavy.
Pomáli se uzdravuji s rodinou mou, oporou,
koronavir ustupuje, brzy budu na nohou.
Horečka a zlý kašel, opustily tělo mé,
teď se těším, žít tu budu, roušky šiju pro druhé.
KDYŽ MUSÍM DOMA BÝT
Agáta Ižvoltová 8. B
Ve dvě ráno chodím spávat,
ráno se mi nechce vstávat.
Měla bych se asi učit,
ale já to nestíhám,
nebudu se přece mučit,
Netflix rychle zapínám.
Ještě že mám zahradu,
celý den tam pobývám,
jsem tam až do západu,
velmi si to užívám.
Učit doma se neumím,
proto klidně usoudím,
že lepší je jít do školy,
než plnit všechny úkoly.
