Osobnost č. 3 JAN GOGOLA ml.
Zpracoval: Matyáš Hráček, 9. C
Jan Gogola se narodil v roce 1971 a je českým režisérem, dramaturgem České televize, pedagogem FAMU a publicistou z Uherského Hradiště. Absolvoval fakultu žurnalistiky UK a katedru dokumentární tvorby na FAMU-AMU.
Je autorem těchto filmů a televizních pořadů: Deník babičky Němcové (filmový deník o počasí a společnosti), Nonstop (filosofická groteska o nekonečnosti proudící dálnicí), Odstup a kontakt Dana Trubače (portrét sochaře, manžela, otce, vesničana), Panelák je kamarád - Praha mizerná, Panenka proti zbytku světa (hraný portrét), Svědectví Františka Daniela (tragikomické vyprávění bývalého rómského vězně koncentračních táborů), Veselí pod Moravou (povodňová reportáž jako výzva), Vila Inocent (portrét ženy s absolutní vůlí), šesti částí z cyklu Intolerance. Režisér a scénárista sedmi dílů televizního cyklu Archivní eseje, v rámci kterého uváděl dokumentární filmy k určitému společenskému tématu.
Od ledna roku 2000 do září roku 2002 se stal dramaturgem televizního cyklu „Chcete mě?“.
Taktéž je autorem rozhovorů, recenzí, článků a esejí. Velmi často se zabývá tématem všednosti a jeho filmy byly často oceněny na tuzemských i zahraničních festivalech (např. Český sen, Česká republika, Ztracená dovolená). Jeho otec Jan Gogola st. je také scenárista, dramaturg a pedagog. V osobním životě je manželem Martiny a otcem Elišky a Šimona.
ODPOVĚĎ NA EMAIL
Dobrý den, Matyáši,
děkuji za milé pozvání k účasti na vydání školního sborníku a připojuji odpovědi na Tvoje otázky:
Jaké jsou Vaše vzpomínky na Základní školu UNESCO?
Budova školy, kterou jsem navštěvoval v první a druhé třídě, na mě působila majestátně až chrámově. Připadala mně monumentální, mohutné vchodové dveře téměř nešlo otevřít, kamenné dlaždice působily až hradním dojmem. To nám ovšem nebránilo v tom, abychom během přestávek neovládly chodby například hraním fotbalu s něčí papučí. Pak šlo o to trefit topení jako branku, aniž by byl člověk přistižený pedagogickým dozorem.
Jaký jste měl oblíbený předmět/učitele?
Na paní učitelku Kraváčkovou dodnes vzpomínám jako na osobnost, která nám byla blízká a zároveň budila respekt. Pamatuji si ji jako temperamentní přirozenou autoritu, která na nás dovedla rázně zakřičet a stejně tak se s námi i zasmát. Mezi předměty u mě kraloval tělocvik, protože já v podstatě celé dětství proběhal. No, proto taky ty přestávky.
Co se Vám na škole nejvíce líbilo?
Skluz na zmíněných vyleštěných dlaždicích.
Navštívil jste školu od Vašeho vystudování?
Do tělocvičny chodím pár let s partou kamarádu hrávat fotbal, ale jinak se přiznám, že v samotné škole jsem od svého dětství nebyl a i díky tomuto rozhovoru jsem si uvědomil, že je třeba to napravit, i když ty dlaždice už tam asi nebudou. Možná ale narazím na nějakou papuči k nakopnutí. V každém případě děkuji za tento návrat do „základní“ lavice a přeji Matyáši Tobě, Tvým spolužákům a samozřejmě i učitelům a škole vůbec, abyste na ni rovněž jednou rádi vzpomínali. K tomu mohou ostatně přispět právě i tyto texty, díky kterým vám může být škola ještě bližší a které navíc zpřítomňují její paměť: navazujeme a předáváme.
Srdečně zdravím
Jan Gogola ml.
