Tak jsme se vydali na vodácký kurz devátých tříd a musím říct, že to byla paráda! Bylo
nás tolik, že jsme museli jet dokonce dvěma autobusy. A jakmile jsme dorazili do kempu,
začalo hledání místa pro stany. I když byly kempy prázdné, trvalo nám to chvíli, než jsme
našli to ideální místo. Ale stavění stanů bylo skvělé a konečně jsme si mohli odpočinout.
Poté přišli Laďa, Laďa a Skalník, abychom se naučili ovládat lodě a chovat se správně
na vodě a v přírodě. A po exkluzivním jídle, které nám připravily Jana s Maruškou ve své
polní kuchyni, jsme si vzali hudební nástroje a začali zpívat až do večera. Noc byla
klidná a já prostě toužil po své posteli.
Ráno jsme sbalili stany, snědli snídani a vyrazili na vodu. Přiznám se, že jsme měli pár
problémů s loděmi a jejich točením, ale nakonec jsme se vydali správným směrem k
dalšímu kempu. Na oběd jsme narazili jen na malé výdejní okénko, kde nás obsluhovala
jedna paní. Ale i tak jsme si všichni pochutnali na smaženém jídle. V cíli jsme se opět
museli vydat na dvouhodinový boj s postavením stanů, ale nakonec jsme to zvládli. Pan
učitel Janečka nám pak vysvětlil novou hru, kterou jsme se začali pustit s nadšením. A
když se zapálil oheň, začalo se zpívat a atmosféra byla úžasná.
Pak už to šlo jako po másle. Střídali jsme vodu, z vody, šlajsnou, jídlo, postavení stanů
(zase na další dvě hodiny), déšť, který nám trochu namočil špatně postavené stany, ale
to nám nevadilo. Zpívalo se, spalo se, jedlo se, a opět jsme se vydali na vodu, z vody, a
znovu na jídlo. Nebylo nám to nic platné, stále jsme se točili a pohybovali sem a tam.
Velkým osvěžením bylo ranní i večerní koupání s panem učitelem Pírkem a Janečkou.
Bylo to něco úžasného, co nám dodalo energii na celý den.
Kurz byl prostě skvělý, ale bohužel rychle utekl. Teď už zbývá jen doufat, že se na
střední škole budeme moci znovu potkat. Osmáci, máte se na co těšit!
A teď, po všech těch dobrodružstvích, je na čase si konečně lehnout a spát.
